škola ve Svádově

1575 - 2004

Vzpomínkové ohlédnutí za dosavadní historií místní školy a dalšími událostmi se školou spjatými.

Dovolte, abychom Vás seznámili s těmito útržky z kronik a dalších historických pramenů.
První zpráva o existenci školy ve zdejší obci pochází z roku 1575. Škola sídlila ve zděné budově poblíže kostela a byla
evangelickými duchovními horlivě podporována.

Další zmínka je ze 17.století.V roce 1676 se nalézala svádovská škola v horní vsi u kostela. Byla to kamenná budova,k rytá taškami. Skýtala místo pro 150 dětí. Toto neuvěřitelně vysoké číslo pro onu dobu nutno si vysvětliti tím, že do svádovské školy docházely děti celkem ze tří 
farností: z Březnice (Krásné Březno), Neštěmic a Povrlů. Neklidná voda jim často zabránila, aby se dostavily do vyučování, děti však vzdor tomu zůstaly věrné Svádovu a nepřihlásily se do školy v Mojžíři.

Budova školy byla dostatečně veliká, takže čas od času v ní bydleli až dva nájemníci.Činži odváděli ve prospěch fary. Škola totiž podléhala faráři,který v zastoupení vrchnosti o všem samostatně rozhodoval a proto také přijímal a vyplácel učitele. Hlavní povinností faráře bylo 
dozírat na to,aby se ve škole katolicky čítalo, učilo a zpívalo. Vzhledem k velikosti obce a poměrné zámožnosti jejích obyvatelů byli na tom školmistři ve Svádově oproti jiným kantorům dobře a jejich příjmy byly vlastně jen o málo nižší než farářská štola.

V letech 1694 až 1738, tedy po celý lidský život, působil na zdejší škole Jiří Antonín Jackl, který po sobě zanechal velmi dobrou pověst jako svědomitý a úspěšný učitel.Vyučoval ještě ve staré škole v horní vsi. Pro jeho dobrou pověst zůstávali věrni svádovské škole četní 
přespolní a zalabští žáci, pro něž byla daleká cesta a doprava přes řeku v zimě a za nepříznivého počasí pravým utrpením věrni i tehdy, když už měli možnost navštěvovati některou výhodněji položenou novou školu. Jeho syn Jindřich, který převzal školu často churavěl a proto bylo třeba v roce 1741 přijmout pro svádovskou školu preceptora, pomocného učitele.

Tímto novým učitelem byl Jan Josef Ambrož Pollz. Působil ve Svádově plných 36 let a dočkal se zde četných reforem, k nímž došlo za vlády Marie Terezie.

Další zmínka z roku 1750 “ Škola je na spadnutí a neobydlena. Školmistr vyučuje ve vlastním domě “. Učitel na tom též nebyl lépe. Farář Peterka zaznamenal: „ Škola nemá stálý příjem a je vydržována církví. Učitel dostával od dvou kostelů, svádovského i valtířovského 
ročně 17 zlatých a 80 krejcarů. Nepravidelnou, ale někdy dost slušnou odměnu získával učitel hrou na svatbách, křtinách a pohřbech a pobíral nadačních 6 zlatých a 2 krejcary. Za hru na varhany a dirigování kostelního zpěvu měl štolu. Učiteli patřil i užitek ze 7 a půl strychu polí 
a jedné louky a z farního lesíka mu vozili na vytápění školy 3 sáhy dříví a 3 kopy otýpek chrastí „ .

V době kolem roku 1750 se děti učili číst, psát, počítat a dále hudbě, zpěvu a samozřejmě 
i náboženství a jiným ctnostem jak se tehdy říkalo. Dopolední vyučování trvalo 3 hodiny 
a odpolední bývalo kratší a méně namáhavé. Trochu psaní, zpěvu a hudby. Ve středu a 
v sobotu bývaly dvě hodiny věnovány modlidbě, křesťanskému učení, katechismu a evangeliu. Učitel Pollz vyučoval hře na housle, flétnu, varhany a doma měl vlastní klavír. Prospěch žáků svádovské školy oné doby nebýval špatný. Stinnou stránkou bývala nepravidelná docházka do školy, zvláště u přespolní mládeže. Nebylo to jen proto, 
že děti pomáhaly dospělím v práci, ale nepříznivé počasí a špatné cesty zabránily mladším dětem z Nové Vsi, Malečova, Povrlů, Přerova, Vitína a Malého Března, aby se vypravily na dalekou cestu do svádovské školy.

V roce 1874 měla obec Svádov a všechny přiškolené sousední obce v úmyslu provésti nástavbu prvního patra na budovu školy. Dne 11.2 t.r. se dostavila do Svádova komise c.k. okresní školní rady z Ústí n/L a schválila stavební plány. Rozpočet zněl na částku 6500 zlatých 
rakouské měny. Dne 28.5 byla stavba zadána tesařskému mistru Blumentrittovi z Velhoty,a to za částku 5475 zlatých. Se stavbou bylo započato 1.června,dokončena byla 15.října, takže již 21.října mohly být nové školní místnosti vysvěceny.

Dne 20.srpna 1877 uspořádal řídící učitel Alois Ehrlich se synem velkolepou školní slavnost na kterou přišli lidé ze širokého okolí. Mezi návštěvníky nechyběla hraběnka Westphalová a Czerninová, jakož i poslanec na radě říšské Dr. Russ.

Poněvadž se v roce 1899 ukázala budova školy jako nevyhovující svému účelu bylo usneseno o výstavbě nové školy. Rozpočet činil 20000 zlatých. Stavba školy byla zadána Františku Richtrovi, zednickému a tesařskému mistru ve Velkém Březně, za 17000 zlatých. Se stavbou se začalo okamžitě. Dne 24.září byla nová škola slavnostně odevzdána svému účelu. V devět hodin dopoledne se shromáždilo žactvo, učitelstvo, školní rada a obecní zastupitelstvo a všichni pochodovali průvodem k nové budově u níž se ujal slova svádovský děkan. Slavnost byla ukončena císařskou hymnou po níž následovala mše.

Dne 5. září r. 1900 navštívil novou školu při své inspekční cestě polabím císařsko královský místodržitel země České hrabě Coudenhove. V roce 1902 počátkem školního roku roku nastoupil nový řídící učitel pan František Pohl V roce 1905 navštěvuje školu 296 dětí a byt řídícího učitele byl upraven na třídu.

V roce 1906 navštěvuje školu 321 dětí. V roce 1907 se stal novým řídícím Alfréd Gmell. Škola má toho času 4.třídy a dvě pobočky a je navštěvována 388 dětmi. V roce 1908 navštěvuje školu 382 dětí a v dalším roce 1909 dokonce 400 žáků. 15.března 1910 byla jmenovaná nová školní rada. Předsedou se stal Josef Windrich. Škola čítá 415.žáků. V roce 1911 školu navštěvuje 431.dětí. Novým školníkem se vroce 1912 stal František Pieke. Ke dni 15.září 
navštěvuje obecnou školu 461.dětí. Na škole nově nastoupil učitel Josef Grusser.

Během 1. světové války záznamy chybí.

Dne 18.června 1920 zemřel učitel zdejší školy Karel Hieke (č.p.118) ve věku 43 let. Dne 1.října 1920 byla ve Svádově otevřena česká menšinová škola. Umístěnou v domě č.p. 36 ji navštěvovalo 37 dětí. 8.listopadu se připojili svádovští k všeobecné stávce školské, jako 
protest proti zrušení četných německých škol. V roce 1927 školu navštěvuje 241.dětí. Do výslužby odchází Alfréd Gmell.1.února 1928 nastupuje nový řídící František Karl a školu navštěvuje 254 dětí. V zimě roku 1929 nastaly 40-ti stupňové mrazy a škola je do konce února zavřena. Školu navštěvuje 269 žáků. Dne 14.července 1929 došla k novému ustavení školní rada .Předsedou se stal Josef Grusser. Stará školní budova dostala novou střechu. Práci provedl Alois Schindler za 5136 korun a 39 hal.Do tříd dolní školy bylo zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1930 navštěvuje českou školu přestěhovanou do části německé 19.dětí. Správcem byl zvolen František Rulík. Dalšími učiteli jsou D.Muchka, Dominik Sládek, Antonín Dvořák a Jaroslav Černý. V roce 1931 navštěvuje německou školu 244 žáků.
V roce 1933 vystřídal ve funkci F.Rulíka Eduard Lánský. V roce 1935 už vede českou školu p. Novotný a dolní německou navštěvuje 161 dětí. V roce 1936 vede německou školu učitelka Schefranková. Škola má 5 tříd se 167 dětmi. V roce 1937 má německá škola 5.tříd ,183 žáků, 2 učitele a 3 učitelky. Česká škola má na začátku roku 22 žáků, řídícím je Ladislav Novotný a učitelkou domácích nauk je Anna Černochová. Na konci roku má česká škola 17.žáků.

Jiné předválečné záznamy jsem neměl k dispozici.

Poválečné informace se zaměřují více na osoby se školou spjaté než na školu samotnou.

Po válce přišel mezi prvními osídlovateli učitel Miroslav Bartoš a stal se správcem na zdejší škole. Vyučování začalo 20.června 1945 s 12-ti žáky. Z nichž uměl česky pouze Jaroslav Novák * 20.4.1934 a Miroslav Kratochvíl * 21.5.1934. Vyučování bylo ukončeno 12.července.

10.srpna přišla nová učitelka Růžena Širůčková. Dnem 1.října je pro tuto školu ustanovena další učitelka Jaroslava Sezimová. Školníkem se stal pan Václav Kadlec. V únoru 1946 přišel pan učitel Karel Horák a tak se začalo učit už ve čtyřech třídách. Na konci školního roku se zde učilo 111 žáků. O prázdninách se započalo s instalací ústředního topení ve školní budově.
Školní rok 1947-48 započal 1.září se 141 žáky ve čtyřech třídách. Na školu 
přichází učitel Stanislav Mareš. 
Školní rok 1948-49 začal vzhledem k možnosti nákazy obrnou až 15.září. 
Ve 3. třídě se objevuje nová paní učitelka J. Pelikánová a školu navštěvuje 
115 žáků. V září 1949 se otvírají dvě 1. třídy.

25.9.1950 se ustavuje kroužek pionýrů. O týden později se slavnostně otevřela školní kuchyně . Vyvařovala polévky asi pro 90 dětí. Školní rok 1950-51 zahájilo v pěti třídách 165 dětí. Tehdejší učitelé : M.Bartoš, St.Mareš, M.Teslová, R.Hanzlová a M.Fáberová.

Školní rok 1952-53 zahájilo 180 žáků v pěti třídách. Novým řídícím se stal pan Jan Bastl z Radešína. První družinářkou byla pí. Piskáčková, kuchařkou pí. Divišová, pomocnicí pí. Vlachová a uklízečkou pí. Hellerová.

Po neshodách mezi učiteli a rodiči byl řídícím určen pan Josef Vaněček a ke konci školního roku měla škola nové složení jak učitelů tak ostatních zaměstnanců. V 1.třídě vyučoval p. Vl.Kopáč, ve 2.třídě pan řídící Vaněček, ve 3.třídě potom H.Ducháčková, ve 4.A H.Kofroňová, ve 4.B V.Navrátilová a v 5.třídě Mil.Turnovská. Ostatní zaměstnanci školy: 

Vaněčková Blažena vychovatelka v družiňě, 
Štíchová Jarmila kuchařka, 
Marková Růžena pomocná kuchařka, 
Prošková Marie školnice v hlavní budově 
paní Kvasilová se starala o úklid horní budovy. 

V dalším roce vystřídala pí. učitelku Ducháčkovou pí. učitelka Eva Čudová.

1.3.1963 nastoupil na zdejší školu pan učitel Emil Beneš.

1.7.1967 odchází školnice Bl. Marková a uklízečka Vl.Marková. Na jejich místa nastupují pí. Kulačová jako školnice a k 15.8.1967 Růžena Šimonová jako uklízečka. Dnem 1.9.1968 odchází učitel M. Horák do důchodu a nahradil jej učitel Jaroslav Králík z M.Března. 

Ve školním roce 1969-70 vyučoval 1. třídu p. Beneš, 2. a 4. p. Králík, 3. pí Kofroňová 
a 5. pí Vaněčková. Ředitelkou byla jmenována Helena Kofroňová. 

Ve školním roce 1971-72 došlo pouze k výměně učitelky v 1. třídě, kde Věru Fikarovou vystřídala v pololetí Marcela Kauzlaričová z Ústí n/L. 24.4.1972 bylo započato se stavbou školní tělocvičny.

Ve školním roce 1972-73 učí 4. třídu Pavla Janoušková z Ústí n/L. Na místo školnice Kulačové přicházejí manželé Mastíkovi z Vyklic. 

V roce 1973-74 se vyučovalo v pěti třídách 89 žáků. 

O rok později vystřídala v pololetí pí. Janouškovou nová učitelka Marie Svědínková . Do důchodu odešla pí.Štíchová a po 18ti letech ji nahradila Dagmar Janoušová. Pomocnou kuchařkou je Jaroslava Heptnerová. 

Ve školním roce 1976-77 se učilo pouze ve třech třídách. Odešel školník Mastík a nahradil jej Stanislav Vágner. Kuchařka D.Janoušová přešla do mateřské školy jako školnice a v kuchyni ji nahradila pí Hana Vondráčková.

Ročník 1977-78 vyučovaly učitelky : Vaněčková , Kofroňová, Drozdová a Ružaničová. Odešel školník Vágner.

Dnes již víme, že historie školy ve Svádově se přestala psát ukončením školního roku  2003 - 2004 , nyní škola slouží jako sklad národního muzea v Ústí nad Labem, funguje pouze školka.