vodopád

Budovský vodopád v zimě.
Proč, když je tam často kluzko i v létě ? Protože nevelký potok tvořící vodopád je pěkný jen při jarním
tání nebo v zimě, kdy mráz dokáže vykouzlit i z mála ledové krajky, závěsy a krápníky.
Obujeme dobré boty a vyrazíme.
Z Ústí n/L autobusem č.13 do stanice Olšinky a dále po modré turistické značce vzhůru k Budovu. (320m.n.m.)
Vesnice se připomíná prvně roku 1184 jako majetek pražských biskupů. Poničená kaplička je z 19.století a zbylé budovy jsou většinou využívány jako rekreační objekty. Osada leží na okraji plošiny zvané budovské plató.
Naproti kapličce je odbočka k vodopádu. Nenechte se zmást vyšlapanější cestou k domkům, ale stále sledujte modrou značku. Bývá vyšlapaná skalními turisty. Točí se, překračuje pokácené stromy a už je tu poslední značka a Vy se otáčíte zpět. Naskytne se Vám pohled na romantickou partii Vlčího dolu, kde potok deroucí se k Labi  překonává výšku 11m. Vodopádová stěna je převislá, protože vrchní část je z tvrdého čediče, zatímco spodní  je tvořena méně odolnou tufovitou horninou. Díky této romantice se Burghardtovo vyobrazení rokle s vodopádem dostalo kdysi  až do vídeňské opery, kde bylo použito jako scény k Weberově Čarostřelci.
Od vodopádu pokračujeme dále dosud neznačenou cestou do Svádova, odkud je možno použít k návratu do
 Ústí n/L autobus č.13 nebo vlak.

              Šťastnou cestu.